Mocniny s přirozeným exponentem
Mocnitele (exponent) označme n. Pro každé přirozené číslo n a pro každé reálné číslo a je n-tá mocnina čísla a definovaná pro n∈N takto:
a1=a
an=an−1⋅a
Vzorce pro počítání s mocninami:
∀r,s∈N,∀a,b∈R:
ar⋅as=ar+s
35⋅37=35+7=312
56⋅52=56+2=58
Všimněme si, že základ musí být u každé mocniny stejný. Teprve tehdy lze užít zmíněný vzorec.
ar:as=asar=ar−s;a=0
5357=57−3=54 nebo 5357=5354⋅53=54
ars=ar⋅s
253=25⋅3=215
(a⋅b)r=ar⋅br
(2⋅3)4=24⋅34
bar=brar;b=0
(32)5=3525
Dále také platí:
∀r1,r2,...,rn∈N,∀a1,a2,...,an∈R:
ar1⋅ar2⋅...⋅arn=ar1⋅r2⋅...⋅rn
52⋅53⋅56=52⋅3⋅6=536
(a1⋅a2⋅...⋅an)r=a1r⋅a2r⋅...⋅anr
(2⋅3⋅4)6=26⋅36⋅46
Mocniny s nulovým exponentem
V případě, že je mocnitel roven 0, definujeme mocninu jako:
a0=1,a=0
50=1
2350=1
Všimněme si, že 00 není definováno!!!
Mocniny s celým exponentem - učivo 2. ročníku, není nutné nyní počítat
Definice: ∀a∈R−{0},∀k∈Z:a−k=ak1.
Uveďme příklady:
5552=52⋅5352=531=5−3
33⋅42⋅5−343⋅3−2⋅5−5=32⋅55⋅33⋅4243⋅53=32⋅33⋅524=4⋅3−5⋅5−2
(53)−2=3252
(21)−1=21=2
Pro mocniny s celým exponentem platí všechna pravidla sepsaná výše, tj. pravidla pro počítání s mocninami s přirozeným exponentem.
V případě, že se v základu vyskytuje proměnná, probíhají všechny operace naprsoto totožně, jako kdyby byl základ reálné číslo.
Příklady:
Příklady na obrázku 1 - 6 ... opakování učiva základní školy
Příklady na obrázku 7 - 8 ... pouze příklady 1 až 4!!!
Příklady na obrázku 9 - 20 ... celočíselný exponent - učivo 2. ročníku, není nutné nyní počítat